Přechod z měkkého na tvrdé deskové vázání

Pohyb ve velehorách alpského typu přináší často dlouhé a namrzlé traverzy, stejně jako sjezdy v ne právě ideálních sněhových podmínkách.  K dosažení vrcholů kopců a sedel je často nezbytné sundat splitboard a pokračovat v botech ať už s nasazenými mačkami nebo bez nich. Tyto podmínky vedly již mnoho spliterů k přechodu od měkkého freestylového vázání k vhodnější výbavě – tvrdým botám s vibramovou podrážkou a k deskovému vázání.

Tento setup přináší velký počet výhod:

  1. Tvrdé boty umožnují zakopnutí špičky do krusty, stejně jako solidní upevnění poloautomatických maček, pohyb v horském terénu je tak o poznání bezpečnějsí.
  2. Přenos síly do hrany lyže v namrzlých traverzech je podstatně lepší u pevné boty, která nemá volnost v kotníku. Tím je omezeno sklouzávání po spádnici, stoupací železa je tak třeba nasadit méně často.
  3. Při stoupání dojde k maximálnímu odlehčení splitboardu sejmutím deskového vázání (které je uloženo do batohu), tvrdá bota obsahující ve skeletu zabudovanou hrazdičku je ukotvena pouze špičkovým dílcem „dynafitového“ vázání. (kompatibilní vázání vyrábí například také G3 – např. model ONYX).
  4. Při sjezdu je umožněna lepší kontrola nad splitboardem zejména v obtížných sněhových podmínkách

Další výhody uvedeného systému, stejně jako podrobné popisy přechodu a nezbytného vybavení nalezenete například v třídílném článku na stránkách snowboardmountaineer  zde.

Paulholdingův blog o splitboardingu s hardboots

Problematikou tvrdých vázání a všech možných kombinací nastavení se zabývá také rozsáhlá část diskusního fóra na splitboard.com

Výrobců tvrdých splitboardových vázání a skialpinistických bot je na trhu několik, je už jen na vaší fantazii, jakou kombinaci zvolíte.

This entry was posted in Hardware, Rady a tipy. Bookmark the permalink.

2 Responses to Přechod z měkkého na tvrdé deskové vázání

  1. jenom bych rad podotknul, ze nejvetsim problemem pri traverzovani neni lateralni flex „mekke“ boty ( deeluxe xvdlr, salomon malamut atp. se do stany ani nehnou) ale predevsim podelna i torzni tuhost (teda spis jeji nedostatek) pulky prkna, ktrea je proste vyznamne mensi nez u lyze… mimochodem zavodni skitouringovy scarpy, ktery se asi nejcastejc pouzivaj na splitovani, jsoumekci nezmoje standartni „mekka“ bota co se macek tyce, tak nevim po cem lezete, ale z vlastni zkusenosti (rogers a kootney pass) tak z 95% vystacej desetihroty turisticky macky s dost dlouhejma prednima hrotama. pochopil bych argument, ze chces mit jedny macky na ledy i na snb-mountaineering, ale to treba petzly lynxy resej dosst elegantne… co se vyhod trvrdejch bot tyce, tak transition time z touringovyho do sjezdovyho modu trva asi tretinu casu oproti sparku nebo karakoramu a celkove je setup lehci a min bulky, coz je velky plus. sorry za slovni prujem, ale musel jsem se vyjadrit :D

    • adamin says:

      Díky Osle za komentář, ale s první částí bych si dovolil polemizovat. Měkkými botami jsem myslel klasické freestyle snb boty, které používá většina splitterů. Sparks Deeluxe jsem nezkoušel, ale pořád bych si troufal tvrdit, že jejich přenos síly z nohy do hrany „lyže“ bude podstatně horší než u skeletu, který bez jakýchkoliv vůlí a ztrát vzájemnou volností (teď mluvím o spojení bota-vázání)přenáší sílu do lyže, jako by se jednalo o jeden kus vybavení. To má za následek i podstatně lepší vedení lyže po rovině (a následně rychlejší a méně namáhavý pohyb) a je to spolu s rychlostí přechodu a nižší váhou na noze (které jsi zmiňoval), jednou z hlavních předností tvrdého systému.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Connect with Facebook

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>