Vyrážíme z Mařenky – ubytka mladých talentů sportovní akademie. Pól je v místních snowparcích připravuje na hvězdnou kariéru ve freestyle snowboardingu. Malý sestřih kousků na skocích a railech (nejen jeho svěřenců) můžete shlédnout tady.
Před námi se tyči Hřbety a jejich zasněžené pláně. Šlapeme jen kousek po silnici na začátek lesní cesty. Když začneme nasazovat pásy objeví se zelený mužík. Ptá se kam máme namířeno, kreslí prstem mapu do sněhu a vysvětluje jak se vyhnout oboře. Dáváme mu za pravdu, že plašení zvířátek při boji s krutou zimou, kde každý joule je dobrý, by byla holá všivárna. Oboru a s ní i celé Hřbety podcházíme po zapadané cestě. Poté chvíli stoupáme hustým lesem a zanedlouho jsme na pláních pod hřebenem.
Na hřebeni se setkáváme s jednotkou vojáků v zimních přehozech. Z dálky vypadají jako pupkáči, ale zblízka je vidět plná polní automatická puška na břiše celkem za cca. 30 kg. Počasí přeje jim i nám, takže se přátelsky zdravíme, profesionální nabušenci nás s úsměvem míjí a rychle mizí za zatáčkou. Na hřeben zachvíli dorazí skupinka skialpinistů sršící hormony, nebo hloupostí. Jeden se zkušebně propadá do převěje, poté bez pípáků sjíždějí strmým, pravděpodobně lavinózním svahem na opačnou stranu. My užíváme několik oblouků luxusního sjezdu než zajedem do lesa ve strmém svahu. Za chvíli už jsme v závějích u spodního potoka. Nandaváme pásy, přecházíme potok po sněžném mostku a zanedlouho jsme zpátky na Mařence. Vydařená akce byla zakončená pivkem a pozdním obědem na výsluní. Taková je splitboardová pohoda v českých horách.