Zittau Huette, Rosskopf a Gabler v Zillertalu (splitobard & skialp)

Není nad posezení v útulný hospě v Budějkách, s pivkem, kompem a vzpomínkama na víkendovej výlet se splitboardem pár set km na jih kamsi do mrazivýho Zillertalu.

Příjezd kolem jedný na Finkaualm, venku -20, v autě celkem teplo. Rychle putujem do spacáků – já a Pavel  v kufru, Mára odhodlaně venku. Ráno budí Mára v 7, jeho novej péřák  nebude až takovej hit jak si myslel, my v autě bysme vydrželi v peří ještě o chvilku dýl. Ale už je třeba říznout nový pásy podle novýho splita a bystře vyrazit vpřed.

Gabler

Zittau Huette dosažena ve 12:30. Mára hbitě a v proudu nadávek odhazuje sníh z okna wintráče, kde se pomalu začíná rozednívat, zatápí v kamnech a tak už zachvíli vyrážíme s doplněnou termoskou směr Rosskopf, kterýžto vrchol připomínající navážku šutrů z žulovýho lomu dobyt jest se západem slunce.

Západ

S obrovskym měsícem na fialkovym  pozadí dohasínajícího západu sjíždíme zpátky na chatu, užíváme posledních chvil obrovský prázdnoty hor. V 8 přichází zhruba 10 modelů a modelek z Mnichova, kteří pravděpodobně vyrazili přímo z mola přehlídky board&outdoor wear  season 2013. Nicméně mají pivo a schnaps, kterým nás zásobí. A tak brzo usínáme.

9:30 odchod na Gabler. Modelové mají krom krásných oblečků a partnerek, taky 3 vcelku parádní splity nejevící velké známky opotřebení – což se brzy vysvětluje postupem jejich grupy, která po dlouhym startu obrací výstup ve sjezd přibližně v první třetině  svahu, v tu dobu nám ještě zbývá podobná vzdálenost k vrcholou. Vítr a mráz jsou krutý, vrcholová pyramida zase pokrytá sypkou sněhovou krupici . Splitboardy necháme na jejím úpatí a vyrážíme jí pokořit. Mára oprávněně využije celou krásu českýho slovníku, než se prohrabe na ostrej skalní vrchol, kde je třeba obezřetně obkročmo usednout  nad stometrovými příkrými srázy obou stran hory.

Vrchol

Čest jeho práci, neb v sypkym sněhu nad skalníma plotnama v 60 stupňovym sklonu s expozicí pár set m do údolí to nebyla žádná švanda.  Výhled parádní, jasno máme, že ani jedničkovej terén neradno v zimě podceňovat …  Sjezd je dle předpokladu  dlouhej a luxusní.  Zvykám si na switch stance, u auta jsme v neobvykle časných 16:00. Návrat do praglu trvá kolem 7 h, i se zastávkou na večeři v nýřanskym doupěti kamioňáků.